…

BŮH JE JEDEN

…

BOHA NELZE VYSVĚTLIT

Váš světský rozum nemůže prohlédnout cesty boží. Obyčejný důvtip, na který se nejčastěji omezuje váš rozum, Ho nemůže uchopit. Od Boha k vám může přijít dobro, ale Boha nemůžete pochopit. Elektrický proud vám může také být na tisíce způsobu užitečný, ale nejste schopni probádat ani vysvětlit jeho tajemství. Vaše vysvětlení jsou pouhými dohady, pokusy, abyste svoji neznalost přioděli do pompézních prohlášení. Děláte chybu, když mozku přičítáte větší důležitost, než zasluhuje. Neboť mozku není dostupný nejvyšší princip, paratattva; když si stoupnete na kámen, nemůžete ho současně zvednout! Tak jak stojíte, v přeludech a neznalosti o skutečnosti, nemůžete se zbavit přeludu a neznalosti.

…

BŮH JE VŠUDYPŘÍTOMNÝ

Bůh není na nebi ani v Kailásu, ani v ráji. Věřit, že se nachází pouze v jednom místě, v jedné části světa a kvůli tomu se tam vydat, to je pověra hodná politování. On je všude, v každém a v každé chvíli. On je ve všech svědkem všeho.
Člověk musí odhalit sám sebe jako viditelné a pohyblivé vtělení božství, v němž Bůh září a jehož prostřednictvím volá a ohlašuje se. To je zásada, kterou musíte uskutečňovat v každodenní práci. Ctěte duši a hledejte duchovní blaženost cestou čisté Lásky.

…

BOŽSTVÍ JE SVŮJ VLASTNÍ ZÁKON

Vy pečujete o to božské v sobě natolik, nakolik se věnujete duchovní disciplíně a nakolik vás v tom nebrzdí překážky, které jste si přinesli z dřívějších životů. Božské je rozumem a smysly nepolapitelné. Má svůj vlastní zákon, nic ho neomezuje, žádné určité existence. Každý smyslový orgán vykonává jeden druh služby – ucho informuje o zvuku, oko nás seznamuje s barvami, jazyk s chutí, ale božské v nás se nachází mimo všechny smyslové vjemy a systémy.

…

NADE VŠEMI JMÉNY A TVARY

Bůh na sebe bere podobu, po které touží jeho věřící, ale On sám je bezejmenný a beztvarý. V cukrárně si děti vyberou bonbony v podobě zvířátek, které mají rády, některé si vyberou pejska, jiné koníka a dalším se nejvíce líbí slůně. Ale všechny děti ve skutečnosti touží po sladkosti, kterou obsahují všechny ty různé formy bonbonů. Tvrdit, že existuje jen jediná forma, znamená popírat boží milosrdenství. Neboť Bůh si přeje uspokojit touhu všech, kteří jej hledají.

…

POSELSTVÍ LÁSKY

Láska je Bůh. Tam, kde je Láska, je Bůh viditelně přítomen. Milujte lidi stále víc a víc, milujte je stále silněji, proměňte lásku ve službu.
Neexistuje živá bytost bez jiskry lásky; neexistuje člověk, který něco nebo někoho nemiluje. V druhých hledejte dobro, neboť také v nich přebývá Bůh. Važte si i sebe samých jako božího příbytku; očistěte své Srdce, aby se On v něm mohl usídlit.

…

JEDINÝ NEMÁ PŘÁNÍ

Jediné v sobě obsahuje všechno, co existuje. Proto nemá přání, nemá potřeby, nevyvíjí žádnou činnost, aby dosáhlo určitého cíle.
Až vnější svět už nebude v ohnisku naší pozornosti, až se ho zřekneme nebo až odhalí, že vše je totéž, co božství a jednotlivá duše přestane se svojí oddělenou existencí, pak ztratí moc vesmírný přelud, který přivedl k existenci a započal řetěz čin-následek-čin.

…

LÁSKA JE JEDINÝ DŮKAZ BOŽSKÉ PODSTATY

Jaký význam má zbožňování mého jména a osoby, jestliže se ani nepokusíte pěstovat stejnou lásku ke všemu? Mohu nebe obrátit v zemi nebo zemi v nebe, ale to není znamení Božské Moci! Mimořádným znakem Božské Moci je Láska, která vše uchvacuje a je všudypřítomná. Začnete-li pečovat o tuto Lásku a Čistotu, zvětšovat ji, pak vězte, že trápení a práce budou provázet každý váš krok. Přivítejte je však, neboť bez nich se nemůže objevit to nejlepší, co ve vás je. Kdyby zlata bylo tolik jako prachu nebo kdyby diamanty byly stejně početné jako štěrk, nikdo by si jich nevážil! Lidé se k nim dostávají až po velké práci a námaze, a proto si je tolik přejí.

…

BŮH NA SEBE BERE LIDSKOU PODOBU

Bůh je nejmilejší ctnost. Aby ctnost zachránil a vrátil ji její starobylé čistotě a jasnosti, přistupuje na to, že na sebe bere lidskou podobu a pohybuje se mezi lidmi, jak by byl člověkem. Jestliže toužíte po božím slitování, nechť vás ctnost prodchne v každé vaší myšlence, slově a činu.
Práce, modlitba, zrání moudrosti, plod v celé jeho šťavnatosti – to je pořadí duchovního povznášení se každého jednotlivce. Když plod zesládne, odlomí se a spadne. To je naplnění.

…

ZBOŽŇUJTE BOHA V KAŽDÉ PODOBĚ

Jste-li zvyklí zbožňovat Boha v určité podobě, představte si podobu ve Světle. Neboť Světlo je Bůh. Bůh je Světlo. Když se světlo setkává se světlem, vše je světlo. Neexistují hranice mezi Jeho a vaším Světlem. Dvě světla se spojí a stanou se Jedním.

…

ABY OČI VIDĚLY

Jestliže magnet nepřitahuje jehlu, pak je zajisté důvodem nános, který pokryl kov. Jestliže se Bůh nepřibližuje věřícímu, pak srdce věřícího není dostatečně čisté.
Očistěte svá srdce. Buďte dobří a vlídní ke všem. Nesnažte se hledat na nich chyby. Dívejte se na všechno a na všechny s láskou, úctou a upřímností. Nedovolte nenávisti a pohrdání vstoupit do vašeho srdce. Když už nemůžete jinak, zbavte se rozčílení pomocí slov, ale ne činů! Kajte se za chyby, kterých jste se dopustili a rozhodněte se, že je víc nebudete dělat. A proste o sílu, abyste vytrvali ve svém rozhodnutí.

…

TVOŘENÍ JE JEDNO V JEDINÉ

…

VESMÍR, NÁŠ DUCHOVNÍ UČITEL

Vše je prodchnuto Bohem. Vše je stvořeno z Jeho hmoty. Žijeme na Zemi, kolem Země krouží Měsíc. Zemi i Měsíc zahřívá Slunce. Planety na oběžné dráze jsou závislé na Slunci – Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun i Pluto – všechny poslušně následují svou cestu, pohybující se po ní různými rychlostmi. Jejich souputníci rovněž spadají do sluneční rodiny.
Když v noci vzhlédneme k nebesům, vidíme nespočetné hvězdy. Na mléčné dráze jsou viditelné husté nakupeniny hvězd, jsou jich celé hrozny. V nebeském prostoru je více než sto miliónů hvězd a hvězdných mlhovin. Musíme dát pozor, aby nás neomámila čísla, a zamyslet se nad tajemstvím Jednoty a Souladu vesmírné projekce. Slunce je vzdáleno od Země kolem 167 miliónů kilometrů. Nejvzdálenější planeta, kterou v dnešní době známe, je Pluto, která krouží téměř šest miliard kilometrů od Slunce.
Copak Bůh vymyslel všechna tato nebeská tělesa z pouhého rozmaru? Bůh nikdy netvoří nic, co by nemělo svůj důvod a účel, ani nestvoří žádnou věc, která by neměla svůj důvod a účel, ani nestvoří žádnou věc, která by neměla cenu. Proč? Například otáčení Země kolem vlastní osy je příčinou střídání dne a noci. Otáčení Země kolem Slunce zapříčiňuje roční období, kupení oblaků, déšť, růst obilí, sklizeň a potravu pro všechny tvory, všechny živé bytosti. Bůh si milosrdně přál nastolit mír a dostatek na Zemi.
Podívejme se, jaký je účel střídání dne a noci. Po celodenní práci je noc potřebná lidem i zvířatům k odpočinku a posílení. Spánek osvěžuje ducha stejně tak jako tělo. Bez spánku by se člověk vyčerpal. Proto je tu noc, skutečný boží dar. Spoléhaje na boží milosrdenství, může člověk vidět požehnání, které čerpá z hvězd, hvězdných mlhovin, vln a moří.
Nejlepším učitelem je každému jeho vlastní Srdce. Čas je nejlepším Průvodcem a Buditelem, Svět je nezázračnější Svatá Kniha a Bůh je nejlepším Přítelem člověka. Proto není třeba, aby někdo bloudil a hledal Duchovního učitele. Učí se od každého stvoření, ode všeho, co kolem sebe nachází.
Není možné přemýšlet o Stvořiteli a Jeho díle, o Bohu a o Přírodě jako o dvou oddělených věcech nebo dvou věcech, které jsou rozdílné. Můžeme říci, že vlny jsou něco jiného než oceán? Vlny jsou oceánu, z oceánu a v oceánu! Stejným způsobem je člověk Boha, z Boha a v Bohu!
Pochopte tuto skutečnost: tak jako je bublina nemyslitelná bez vody, tak i vesmír, svět kolem nás, není myslitelný bez Boha. Třebaže vlny, součást oceánu, klesají a zvedají se, valí se a ustupují, hlubina oceánu taková vzrušení nezná. Na ni pohyb vln nepůsobí.
Člověk zažívá vzestup i pád jako následek svých aktivit, ale Bůh v člověku tímto není ani trochu dotčen.

…

NA POČÁTKU BYL SVĚT

Éter nebo prostor nám pomáhá poznat vnímání zvuku, slova. Na počátku byl svět. Svět se stal objektem, ztělesnil se, zmaterializoval, zkonkretizoval. Proto objekt nazýváme padártha – pada znamená slovo a archa znamená smysl nebo účel.
Objekt je účel, kvůli němuž bylo slovo vysloveno, on je smysl, který slovu dává jeho hodnotu. Máme například slovo „strom“ a strom jako objekt je zde, aby dotyčnému slovu dal význam a smysl. Máme slovo „člověk“ a vy jste zde, abyste tomuto slovu dali smysl. Tak jsou slovo a jeho význam nerozluční a k nerozeznání. Slovo se nerodí bez objektu a ani objekt se neobjevuje bez slovního pojmenování.
Stejným způsobem je slovo „Bůh“ znamení, že existuje i smysl tohoto slova, což dokazuje existenci Boha. Slovo BŮH by nikdy nevzniklo, kdyby Bůh neexistoval. To slovo by nezačalo žít, nikdy by se nezakořenilo. Slovo Bůh je zde, aby dokázalo boží existenci, třebaže jsme Boha nikdy neviděli.
„Existuje jen jeden Bůh a ten je všudypřítomný. Existuje jen jedno náboženství, náboženství lásky. Existuje jen jedna kasta, kasta lidstva. Existuje jen jeden jazyk, jazyk srdce.“
Boha musíte pozvat před své oči bezvadnou duchovní disciplínou. Nepropadejte pochybnostem a váhání. Jestliže následujete nezbytnou duchovní disciplínu a pročistíte své vědomí, budete mít možnost zažít Boha, který panuje v srdci.
Jestliže je voda bez chuti, třebaže jste do sklenice dali i cukr, je to tím, že jste obsah dobře nepromíchali. Bůh existuje ve světe a když dobře protřesete to, co je božské v každém atomu, každé částici, přetvoříte svět v místo, kde bude krásné žít. Inteligence je lžíce a duchovní disciplína postup míchání. Prodchněte každý životní okamžik Bohem a váš život bude sladký.

…

VŠECHNO JE SEN

Jednotlivé bytosti, jednotlivé oddělené duše vůbec neexistují, nejsou! Jak by mohly existovat biliony individualizovaných tvorů (džívů), když je jenom Jeden, který je nedělitelný a celistvý? Jako se slunce odráží v bilionech jezer a vodních kapek, tak jsou jednotlivci odrazem Jednoho, který osvětluje.
Ti, kterým je tato pravda vzdálená, se nacházejí po vlive přeludů. Základem světového snu je sám Bůh. On je úplnost: on je rozum, tělo i duše. Vy jste právě tak skuteční jako sen! Oko, které vidí skutečnost, shledává, že se vesmír nehemží jmény a tvary, ale že je existencí, vědomím a blahem. Přemýšlejte trochu o tom svém snu. Dokud sníte, osoby i příhody ve snu se vám zdají skutečné a všechno prožíváte stejně skutečně, jako když bdíte – máte pocity bolesti, strachu, rozkoše, smutku i radosti. Ve chvíli, kdy sen prožíváte, ho za sen nepovažujete.
Vesmír je boží sen: vystupuje z Jeho rozumu a opět se do Něj noří. Vesmír je produkt božího rozumu. Všechny tyto životy, všechna ta opětovná vtělení jsou snovými závoji, klamnými, neskutečnými viděními, klamnými vzrušeními, zjeveními, obrazotvornosti.
Vy jste úplnost, vy jste Bůh!
Ti, kteří zakusili tuto nejvyšší moudrost, se mohou spojit s Jediným zde a nyní.

…

PROČ TENTO SVĚT?

Věda si pokládá otázky: Co a jak? Snaží se získat odpovědi z vnějšího světa, který je královstvím jmen a tvarů, ze světa, který lze vidět, slyšet a okusit, jehož se lze dotknout a k němuž se dá přivonět, ze světa, který je lidským rozumem klasifikován a seřazován do přihrádek.
Duchovní věda se však táže: Proč? Za jakým účelem? A duchovní věda odhaluje, že odpověď na otázku „proč?“ je klamem, pouhým produktem zmatku rozumu popleteného zdáním množství. Led a pára jsou jen voda, třebaže na první pohled vyhlížejí tak odlišně; diamant je jenom uhlík, šperky jsou pouze zlato, nádobí je jenom hlína. Ponořte se hluboko do pravdy, a za tím, co vyhlíží jako mnoho rozličností, uzříte Jediného. Ten Jediný je Bůh. Všechno ostatní je pouhou hrou stínů vrženou na existenci – vědomí – blaho.

…

MAKROKOSMOS A MIKROKOSMOS

Vesmír je makrokosmos a džíva, jednotlivá bytost, je mikrokosmem. Ale základní pravda obou je stejná. Je nezávislá a není ve vztahu s žádnou jinou věcí nebo skutečností. Když ji pochopíme tímto způsobem, nazýváme ji základní pravdou vesmíru, a stejně tak i jednotlivce nazýváme átmanem, nekonečným duchem.
Všechno, co vyhlíží jinak než duch, spadá mezi zdání. Tato zdání se nám jeví jako skutečná jen do té doby, dokud je nezačněme zkoumat. Když s tím jednou začneme, začnou se vytrácet. Vesmír i jeho předpokládaná základna jsou pouhým snem, který způsobuje naše neznalost – mája.
Avšak stejná síla, která nás klame a nutí, abychom věřili v pravdivost a reálnost stvořeného světa, je ve skutečnosti rovněž vyzařováním ducha. Když je tato síla v akci, nazýváme ji Paramátman, nejvyšší duch.

…

PRAVÝ CHARAKTER VESMÍRU

Není správné říkat, že vesmír je jako těleso, v nemž žije Bůh, který jím hýbe. Tvrzení, že duch je věčný a neměnný a že vesmír, který je tělem ducha, je proměnlivý, rovněž neodpovídá pravdě. Vesmír je následek, Bůh je příčina – toto tvrzení jen zdůrazňuje skutečnost, že vesmír je Bůh v jiné podobě. Na tvrzení, že tělo je křehké a omezené a že směřuje ke své pravé příčině, to je k Bohu, nebo že z Boha vzniklo a rozvinulo se a zformovalo, přívrženci neduálnosti odpovídají, že sám Bůh se manifestoval v podobě vesmíru. Někteří budou pochybovat, zda je toto množství věcí a tvorů skutečně Bůh, ale já vám říkám, že je to skutečně pravda! Všechno, co smysly poznávají a co vchází do vědomí, je Bůh. Neexistuje nic mimo Něho. Naše těla, rozum, vědomí – všechno je Bůh.

…

TVOŘENÍ JE ZNÁMENÍ JEIDNÉ VŮLE

Prvotní vůle chtěla, aby toto vše začalo existovat. Abychom zbožňovali Jediného, který je vtělením této vůle, abychom na Něho mysleli s vděčností a věděli, že my všichni jsme vyjádřením stejné vůle. On je ten, který si zasluhuje naši úctu a lásku.
Gópí (pastýřky hluboce oddané Krišnovi) věděly, že Krišna byl viditelným uskutečněním nejvyšší vůle, třebaže nebyly znalkyněmi duchovních knih a ani nebyly zběhlé v duchovních disciplínách. K jeho lotosovým nohám položily svoji čistou lásku.
Bublina vychází z vody, vznáší se nad ní a když praskne, slévá se opět v jedno s vodou. Bublina je přechodná existence vody s přechodným jménem a tvarem. Vědění, které máme o bublině, totiž, že je lehká, lesklá a oddělená od vody, je klam zrozený z neznalosti. Stejným způsobem je člověk vpravdě duch, žije v duchu a splývá s duchem. Všechno, co se nám zdá jiné nebo oddělené, je nepravdivé. Strach a tesknota, bolest a trápení, porážka a neúspěch lidské pozemské existence, to jsou následky ztotožňování se člověka s nepravdou.
Člověk je Pravda, jeho vědomí je Pravda. Proto nechť postupuje od jedné pravdy k druhé, od jednoho jejího stupně ke druhému, vyššímu, světlejšímu a jasnějšímu. Není správné říkat, že člověk postupuje od lži k pravdě, protože ve skutečnosti to, co nazývá nepravdou je jenom částečná pravda nebo zamlžená pravda. A hlavním cílem je odhalování Pravdy.

…

PŮVOD VESMÍRU

Mnohé z vás naléhavě zajímá otázka: Co je příčinou vesmíru, jak vznikl?
Lidé nabízejí různé teorie a vystupují s mnoha protikladnými domněnkami. Rozpory, řevnivost a úmorná námaha však nejsou zapotřebí, zvláště když jsou badatelé většinou na špatné stopě.
Co je příčinou snu? Jak vznikl? Pravá odpověď zní: Příčinou je spánek. Stejně tak příčinou vesmíru je přelud – zdání, které se nazývá mája. Vesmír je stejně tak pomíjivý a záhadný jako sen.
Je těžké odhalit zákony, které vysvětlují a řídí nespočetné neznámé vesmíru. Zkoumání možností a způsobů jak je využít ke svému dobru a jak se z nich učit je daleko užitečnější než zkoumání jich samých. Je ztrátou času lámat si hlavu otázkami o původu vesmíru nebo hádáním, jak i kdy vesmír skončí. Vy jste součástí stvořeného světa, snažte se tedy, abyste porozuměli sami sobě a mějte před očima svůj cíl.

…

VESMÍRNÝ KLAM NEBOLI MÁJA

Nám všem se zdá, že svět je skutečný. To, co nazýváme májou, není ale nic jiného než božská vůle, která přivedla vesmír k materiální existenci. V posvátných knihách můžeme číst poselství: „Já jsem jediný, Já budu mnohým.“
Vesmírný klam je vrozen každé bytosti a každé činnosti této bytosti. Projevu se ve třech podobách nebo laděních božské vůle: v podobě klidné, vyrovnané, spokojené nálady, dále v podobě vášnivé, popudlivé nálady, a konečně jako těžkopádná a ponurá nálada.
Když nás vesmírný klam vmanévruje do první nálady, kterou charakterizuje čistota a soulad, staneme se hledači vědění, a vyšší síly nám odhalí jednotu všeho, co existuje.
Když se nás zmocní druhá nálada božské vůle, nálada vášnivé a zimničné aktivity, staneme se lovci světských vítězství a přechodné slávy a bohatství.
A když nás uchvátí třetí nálada, která zahaluje náš rozum tmou a nečinností, budeme hledat nejkratší cesty k pohodlí a snadné existenci.
To jsou tři odrazy v našem rozumu, které vrhají tři základní způsoby manifestace boží vůle, když se tato chce vyjádřit.

…

JEDEN SE STÁVÁ MNOHÝM

Tři způsoby projevování se božské vůle, totiž způsob čistoty a rovnováhy, vášnivý a horečnatý způsob, a těžkopádný způsobe bez vůle jsou v bytostech i věcech „namíchány“ v různých poměrech a uloženích. Právě to je důvodem tak veliké různorodosti a mnoha podob ve vnějším světě.
Duch, ať už je v jednotlivci nebo ať ho chápeme jako všeobecný, je jen jeden, neměnný a jediný. Individuální duše i nejvyšší duch jsou nedělitelné jedno.
Myslitelé všech zemí i časů se pídili po pravdě o Bohu, vnějším světě a člověku a pátrali po jejich vzájemných vztazích. Vesmírný klam je vůle, která zapříčiňuje všechny tři stavy. Je to zářící vyleštěné zrcadlo. Když se v tom zrcadle odráží první nálada, čistý a vyrovnaný stav, objevuje se Bůh. Když se v zrcadle odráží nálada vášnivá a horečnatá, objevuje se jednotlivé já. Toto „já“ dychtí po vlastním růstu, po tom, aby přežilo a dobře se zajistilo. Když se v zrcadle odrazí třetí nálada, kde převládá netečnost, následkem je hmota, objektivní svět.
Všechny tři způsoby jsou výrazem nejvyššího ducha a jejich skutečností je jeho odraz. Při zrcadlení a odrážení přijímají různé podoby a představy svých charakteristických znaků. Jeden se stává mnohým. Každá část tohoto množství je jakoby skutečný jenom proto, že je v ní tento jeden přítomen. Vesmírný klam je projekcí jednoho, který se nevědomému jeví jako pluralita.

…

OTEVÍRÁME SE VŠEOBECNÉ LÁSCE

Věřte, že Bůh je přítomen ve všech bytostech, vyslovujte proto jenom dobrá slova, abyste šířili dobrotu, pravdu a krásu. Čiňte to, co bude způsobovat štěstí a pokrok každému a proste za mír ve všech světech. Otevírejte se, neomezujte se na vlastní drobnou osobnost. Otevírejte se všeobecné lásce, stálé vyrovnanosti a věčně činné ctnosti. To je cesta, jíž božství ve vás dojde svého naplnění.

…

OPRAV SVŮJ POHLED, A I SVĚT SE NAPRAVÍ

Oprav svůj pohled a svět kolem tebe se také napraví! Obnov se a svět kolem tebe se rovněž obnoví! Ty vytváříš svět podle svého výběru. Pozoruješ množství kolem sebe, protože hledáš mnohé a nikoliv Jediného. Uvědom si, že tvoje tělo a těla ostatních, členů rodiny, obyvatel tvé vesnice, společnosti, státu, národa a celého světa jsou jedno a to samé, a tak pokračuj ke stavu jednoty v myšlenkách, slovech i činech. To je skutečná duchovní disciplína lásky, neboť láska je otevírání se, zapojování a vzájemnost. Jednotlivec se musí stát univerzální bytostí a přerůst ve vesmírného ducha.

…

… bude pokračovat …